Doping: Nejlepší kámoš vrcholového sportu

Není těžké vyhrát Tour de France. Stačí dojet do cíle a pak si počkat přibližně deset let než usvědčí všechny před vámi a máte to v kapse!

Kde udělali soudruzi z NDR chybu?

Některé ročníky "nejslavnějšího" cyklistického závodu světa jsou tedy bez vítěze, protože kdyby chtěli organizátoři dekorovat prvního čistého z tohoto závodu, byla by to nejspíše babička, která si kousek podél trati zajela pro bagetu.

Nejedná se jen o cyklistický sport. Diskaři, koulaři, vzpěrači... ti všichni dostávají medaile s několikaletým odstupem. Záleží jen na tom, za jak dlouho pochytají původní vítěze, pak jejich náhradníky a pak náhradníky těchto náhradníků.

Tvrzení dnešních sportovců, že toto je problematika devadesátých let, je k smíchu. Na letošním mistrovství světa v plavání zaplavala šestnáctiletá plavkyně z Číny 200 metrů rychleji než mužští olympijští vítězové. Prý více trénuje. Zřejmě má holka i delší den, aby to stihla. Norští běžkaři, američtí sprinteři a koulaři, vzpěrači, čínské družstvo gymnastek mladších žákyň, kterým všem oficiálně bylo přes 15 let... .

Jistá cyklistická stáj se prý rozhodla proti dopingu bojovat a vysadila. Je to jistě ušlechtilý čin, naneštěstí pak její cyklisté viděli ostatní cyklisty jen na startu. A to se jim ještě hrozně vysmáli.

Kdy nastoupí genový doping je záhadou. Možná pak budeme sledovat čtyřnohé mutanty, kteří poběží sto metrů za pět vteřin a do novin budou tvrdit, že ano, používají jisté prostředky, ale je to jen proti alergii.

Zatím tedy platí olympijské heslo Rychleji, výše, silněji v trošku pozměněné verzi: Rychleji, více, silněji!