Jak se také dá (ne)běžet Pražský maraton

Dá se běžet maraton bez tréninku? A těsně po nemoci? A bez běžeckých tabulek? Ano, dá. Ale nejlepší nápad to není. Nejmenovaný člověk z mého okolí to takto absolvoval a jeho zážitky jsou zde v písemné podobě:

Můj výhled poslední tři kilometry...

Půl roku před startem: Během pěti minut se s kamarádem domlouváme na přihlášení Pražského maratonu. Večer v hospodě domlouváme plánované časy a při cestě domů víme, že kdo běží maraton nad dvě hodiny je srab a prostě nemá dostatečnou vůli!

4 měsíce do startu: Chodím běhat 10-20ti kilometrové úseky. Cítím se výborně, možná bych to  mohl dát pod 1:50!

2 měsíce do startu: Za poslední měsíc jsem toho moc nenaběhal. Potkalo mě pár povedených akcí, taky jsem míň spal a víc pracoval. Přece jen raděj poběžím na dvě hodiny.

3 dny do startu: Poslední 3 týdny ležím s virózou. Kamarád ale říká, že snad nejsem srab, takže nastoupím!

Den závodu: 0-25 km: Běžím v očekávaném tempu (nakonec je vysněný čas 3:30), vše je v pohodě, rekord bude.

26 km: Začíná krize. Chce se mi zvracet, ale nevzdám to!

33 km: Krize se stupňuje. Chytají mě křeče do obou lýtek, předních i zadních stehen, pravého chodidla, obou kyčlí a levé ruky. Tato akce už nevypadá jako úplně nejlepší nápad.

35 km: Střídám chůzi a běh. Zkouším jít pozadu, ale křeče neustávají. Poprvé si lehám.

37 km: Dá se říct, že už se úplně neřadím mezi závodníky. Chvilku i klečím. Od ostatních ale cítím podporu, alespoň mě nepřeskakují jako kozu. Začínám se motat a mít mlhu před očima.

38-42,195 km: Největší sportovní krize mého života. Dostávám se za hranice reality. Nemůžu krčit nohy a tak zkouším běžet s nataženými. No, nic moc. Střídám sed- leh- chůze- běh. Nepomáhá nic. Nakonec v čase pod 4 hodiny "probíhám" cílem.

Za cílem: Sympatičtí záchranáři se mě ujímají po kolapsu, jen to moc nedoceňuji. Prý hyperventiluji, třesu se a je mi zima.V sanitce dostávám kyslíkovou masku, kapačku a prosby ať se věnuji něčemu bezpečnějšímu, třeba curlingu.

Večer a druhý den: Berle se mi podařilo sehnat celkem snadno a když jsem si uřízl pet láhev, ani jsem nemusel v noci na záchod. Druhý den již začínám vypadat jako člověk a můžu spát.

Zhodnocení: Ženy mají porod, já Pražský maraton. Kdybych nepřepálil tréninkové dávky na začátku, mohlo to být v pohodě. Příště je vynechám a běžím se přihlásit na další ročník!